01:Takže na úvod ťa zdravím a predstav jednotlivo členov GATTACA,ako kapela vznikla,kde všade ste predtým hrávali,…

B. Ahoj, v kapele hrajeme dvě holky a tři kluci. Gattaca vznikla jako vedlejší projekt dvou členů a členky kapely ABSTINENTIA. Vytvářeli jsme nové a nové songy, které zpěvák nestačil otextovávat a zpracovávat. Tak nějak se nám ty songy nechtělo vyhodit, až jsme je otextovali a nahráli sami. Tu první nahrávku můžete najít na splitu s ABSTINENTIA. Po tom co se v létě rozpadla DAKHMA, kde hráli oba kytaristé GATTACA, se přidal i druhý kytarista a mikrofon vzala do ruky naše dlouholetá kamarádka. No a bylo to, z projektu se rázem stala plnohodnotná kapela. Jak už jsem zmínil někteří z nás hrají ještě v ABSTINENTIA; výčet našich bývalých kapel by mohl pokračovat … LAKMÉ, DAKHMA, NIDAL, TOUCHING THE VOID, WHO ATE MY SKATE a dalsi kapely by je ještě našly

02:Na svojom konte máte dva demosnímky,ale oba len k stiahnutiu na nete,alebo sa mýlim?Dajú sa niekde demáče zohnať…?

B. Ke stažení je jak demo split s ABSTINENTIA, tak demo GATTACA. Splitko tiskneme a kopírujeme na cd, máme ho v našem distru, myslím že jsme ho i do nějakých dalších dister dávali. Demo Gattaca je teď fungl nové, budeme ho zase mít v distru. Pokud má někdo zájem naše nahrávky šířit, buď je můžeme poslat, nebo si je kdokoliv může stáhnout a rozkopírovat. CD počínaje nahrávkami si děláme úplně sami, songy jsme nahráli ve zkušebně a u nás v obyváku, obal si tisknem sami, cd vypalujem doma, takže pokud se chce někdo zapojit do tohoto procesu DIY distribuce, nechť se přidá, my to jen uvítáme.

03:Svojím zložením ste docela zujmavá kapela, traja členovia zastúpuju Olomoucko,další Brno a Praha.Ako často potom mávate skúšky,je to ťažké stretnúť sa na skúške?

H: Já bydlím nejdál, v Praze, ale na Moravu jezdím i z jiných důvodů, takže mi nedělá problém být třeba dvakrát měsíčně na zkoušce a myslím, že i takováhle frekvence celkem stačí.

B: Zatím nám nedělá problém zkoušet jednou měsíčně, pokud to jde i častěji, je to celkem nepravidelné. Když už se všichni sejdeme, zkoušíme alespoň několikrát za víkend. Osobně to cítím tak, že jsme v první řadě přátelé, vždycky se těším na naše společné zkoušky, koncerty a jiné výlety. Podle toho pak plánuji svůj čas, pokud vím, že se máme sejít, vše ostatní jde stranou. Nevidím problém v tom, jak málo zkoušíme, během dvou měsíců jsme se společně naučili 5 songů, nahráli demo a teď začínáme koncertovat.

04:Predpokladám,že všetci asi máte blízko k vegánskej kultúre,akú dôležitosť prikladate vegánstvu a právam zvierat vo svojom živote?Nemyslíte,že sa téma ohľadom vegetariánstva a vegánstva z našej hc/punk subkultúry docela vytratila?

B. Já jsem vegetarián/vegan asi 7 let. Ze začátku jsem vegetariánství a následně veganství přikládal obrovskou váhu a postupně se v mém životě stává z veganství absolutní samozřejmost. Z mého pohledu, k osvobození zvířat nedojdeme jen formou veganství. Kapitalistická konzumní společnost nás pustí do té míry, než začneme ohrožovat zisky živočišného průmyslu. Příkladem toho může být loňská policejní razie v rakouském hnutí na osvobození zvířat. Zde dosahovalo hnutí jistých úspěchů, byl zakázán chov kožešinových zvířat, broilerových králíků a proběhlo spoustu dalších pozitivních akcí. Hnutí nabíralo na síle a začínalo být nebezpečné pro firmy parazitující na zvířatech. V tu chvíli zasáhla policie, bylo zatčeno spoustu lidí a asi 10 vzato do vazby na dobu zhruba třech měsíců. Tento spor se dodnes táhne, nicméně policie a státní aparát dosáhl svého. Zajistili velké množství dat a informací o aktivistech/aktivistkách a může pokračovat dál ve své spanilé jízdě represí. Nejvýrazněji si represivních postupů vůči hnutí na osvobození zvířat můžeme všimnout v USA a Velké Británii, kde zatčení aktivisté a aktivistky dostávají astronomické tresty. Hnutí ALF zde bylo označeno za teroristickou buňku. Aktivista kampaně SHAC Daniel Andreas San Diego byl umístěn na seznam nejhledanějších teroristů světa, aktivisté Daniel McGowan nebo Andy Stepanian byli zavřeni do Oddělení s řízenou komunikací (Communication Management Unit - CMU) dříve Oddělení pro soustředění teroristů (Central Terrorist Unit). Jak je možné, že lidé snažící se osvobodit zvířata z krutých míst, se dostávají mezi náboženské fanatiky a vrahy mnoha lidí (navíc i obvinění těchto lidí jsou mnohdy sporná, sloužící spíše k udržování hysterie v boji proti terorismu…)? Zde je tedy patrná snaha dostat hnutí na okraj společenské tolerance (slovo terorismus k tomu slouží více než dobře) a tímto jej úplně zničit. Proto vidím šanci v celospolečenské změně myšlení, kromě veganského stravovacího návyku se postavit i do opozice vůči dnešnímu politickému systému.

Co se týče druhé části otázky, není to jen myšlenka vegetariánství a veganství co se z HC/punku vytrácí. Podle mě se z HC/punku vytratil celkový náboj revolty, stal se z toho komerční artikl bez náznaku odporu. Čest vyjímkám. Důvodů proč tomu tak je, je více. Myšlenka veganství byla označena za klišé, po tom co spousta kapel zpívala o utrpení zvířat, až se toto klišé úplně vytvratilo. Pro některé se veganství stala taková samozřejmost, že o tom přestali mluvit, jiní se na to vysrali. Následně tomu přispělo i zkomerčnění HC/punku, vytratil se obsah a zůstal jen obal.

H: Já nevím, pohybuju se v okruhu lidí, kde je to skoro samozřejmost, ale je možné, že okolo se to vytrácí. Asi to fakt záleží na tom okruhu lidí. Já sám to mám tak, že se stravuju vegansky, ale občas udělám výjimku, třeba když jdu k babičce, která mi udělá palačinky a vím, že pak neprobdí noc ve strachu o moje zdraví.

H2: Veganství vidím jako nejjednodušší cestu osobního odporu a nesouhlasu se způsobem, jakým je nakládáno se zvířaty. Jde čistě o rozšíření antiautoritářských principů na úroveň ostatních živočichů. Veganské stravování se pro mě stalo naprostou samozřejmostí a nevidím v něm žádný problém, jako že bych měla nějak strádat a být „strašný chudák”, jak si spousta lidí představuje. Jak už bylo ale zmíněno, jen veganství k lepšímu životu zvířat nevede a změna osobních postojů musí jít ruku v ruce se změnou politickou.

Vidím to tak, že hc/punk subkultura se dnes zase až tak neliší od „mainstreamové kultury”, jde hlavně o zábavu, relax, vypadnout z reál problémů, práce, která většinou sere apod.Tohle bylo stejný vždycky, jen punk šel  (alespoň kdysi) trochu dál za hranici pouhé zábavy, svou DIY cestou a lidi z hc/punku měli trochu jiné hodnoty. Asi bych ale uplně nelámala nad „scénou” hůl. Punkáči a punkerky jistě nevytrhnou problematický trn z paty společnosti, nicméně prostor, který se v hc subkultuře nabízí má podle mého optimistického názoru ještě pořád, i když skomírající, potenciál subverze. Nebo ne?!

P : HC punk není jen hudba. Čím se vyznačují hard core kapely - že hrají tvrdě? To je hloupost, zkreslující zjednodušení. Pro mě je veganství, soucit, snaha o svobodný život nejen svůj a obecně zájem o události kolem sebe součástí mé existence a činů. Myslím si, že HC subkultura a lidé v ní by měli být s těmito tématy svázáni, zajímat se o ně, podporovat, navrhovat a vytvářet nová řešení, být “občansky neposlušní”, je-li to třeba. Podobně je to s anarchizmem, principy d.i.y. atd. Pokud se z myšlení a jednání lidí, kapel a spolků vytratila tato témata, nedá se mluvit o HC punk subkultuře. Možná pouze hrají tvrdou hudbu a snaží se oblékat punkovou uniformu.

05:Aký je potom Váš pohľad na Anarchizmus?Považuje sa niekto v kapele za Anarchistu ?

H: Každá nekritická ideologie je nebezpečná a přijde mi, že ačkoliv jsou základy anarchismu protažením pro mě vysoce morální etiky rovnosti do tvaru politického smýšlení, dost často se anarchismus stává dogmatem a slepou, nekritickou ideologií. Vadí mi některé způsoby horentního protlačování věcí, které pro drtivou většinu lidí, jichž se pak daná situace týká, nic neznamenají, popřípadě pro ně nejdou zevnitř. V některých ohledech to připomíná poválečný export americké „demokracie” do postkoloniálních zemí nebo bolševickou představu revolučního předvoje a v důsledku to znamená uplatňování moci nad lidmi, které anarchismus tak kritizuje. Oboje v podstatě vychází z předpokladu nerovností, jejichž legitimita není zpochybňována - v obou případech se lidi dělí na ty kteří mají pravdu a kteří jsou ještě nepoučeni. Ale schází diskuse. A ta je podle mě strašně důležitá a v anarchistickém hnutí, pokud něco takového existuje, podle mě často chybí, což bohužel opět zavání bolševismem. „Lidi se musej osvobodit sami, nikdo je nemůže osvobodit za ně, nikdo jim to nemůže naplánovat, nikdo je nemůže k tomu osvobození vést a nikdo je nemůže organizovat. Lidi si to musej dělat sami,” říkal Egon Bondy. Konec konců, na to upozorňovali už raní teoretici demokracie a pořád je to aktuální. Ale vím, že to má dvě strany mince. Na druhou stranu je tu mnoho lidí, kteří nemají v současném systému žádné uznání, žádný hlas, což se praxe, o které jsem teď mluvil a kterou jsem trochu kritizoval, snaží změnit. Ale k otázce - já se za anarchistu označovat nechci, ačkoliv se stavím proti moci vykonávané lidmi nad ostatními. Tahle škatulka je pro mě přeci jen moc úzká. Například už jen kvůli rétorice odmítající odpoutat se od sto let staré situace a zručně ignorující změny, ke kterým za tu dobu došlo.

B. Já osobně se za anarchistu považuji a z velké části jsem odpověděl v předchozí otázce. Nemyslím si, že je reálné vyřešit zotročení zvířat, lidí, země v kapitalistickém systému. Ve chvíli, kdy mají lidé plnou hlavu myšlenek, jak uživit rodinu,  vyčerpává nás každodenní práce, nemáme už tolik času a mnohdy ani chuť přemýšlet nad nespravedlnostmi, které se dějí kolem nás. Anarchistické uspořádání společnosti nám může poskytnout podstatně více prostoru k vnímání problémů druhých. Nejsem ale ten, který si myslí, že revolucí se vše vyřeší, musíme na sobě neustále pracovat, abychom nevytvářeli rozdíly nejen mezi lidmi, ale i mezi živočišnými druhy.

Jsem anarchistou proto, že mi vadí každý den trávit 8 hodin v práci, prakticky s měsícem volna za rok, pracovat pro své šéfy, kteří jsou na tom podstatně lépe než já. Vadí mi, že to tak musí dělat bez možnosti výběru všichni ostatní. Vlastně ano, máme možnost, buď ber a přežívej, nebo chcípni. Jsem anarchistou proto, že nejsem schopen  přihlížet třídnímu rozdělení a sociální nespravedlnosti.

H2: S anarchismem velmi sympatizuju. Uspořádání společnosti na principech anarchismu vidím jako mezní bod, ke kterému bychom se my všichni měli snažit dostat, pokud bychom chtěli dosáhnout opravdu svobodné společnosti. Cesta k takovémuto bodu je nesmírně složitá a vyžaduje hodně odvahy. Naše ideály jsou konfrontovány realitou, která je příliš nepodporuje, proto se mnohým zdají být jen naivní neuskutečnitelnou představou. Ve většině  lidí doutná nespokojenost se současným stavem společnosti, občas je rozdmýchán hněv, který se šíří jako oheň. Naneštěstí je většinou uhašen ať už příslibem mrzkého zvýšení mzdy za otročinu nebo lázní pro zhuntovaný organismus. Je potřeba, aby lidé věděli, že nejsou sami se svými problémy a že existují i řešení. Řešení, řekněme radikální, ale vyžadují značné odhodlání a sebezapření. Kritický přístup a diskuze, jak výše zmiňoval H, by měla být samozřejmostí.

06:V poslednej dobe došlo v českej republike zo strany polície k represiam voči vodcom \”nacionalistických\” strán a zároveň organizáciu \”White Justice\” prirovnávajú k takým teroristickým skupinám ako sú v zahraničí ETA,I.R.A.,…

Váš názor na túto vec ?

H: Koncept, v rámci nějž k akci došlo, je podle mě celý chybný. Vše totiž staví na konceptu politického extremismu, který se netáže, zda je něco dobré nebo špatné a nediskutuje to lidmi, jichž se to týká, ale apriorně považuje za nežádoucí vše, co je jiné. Naprosto rigidní princip, kterým se dá legitimizovat naprosto vše v jakémkoliv režimu. Můžeme najít analogii se štvanicemi proti antifašistům za Třetí říše, antikomunistům za bolševismu. Teď ovšem mluvím jen o principu státních štvanic postihujících vše odlišné od současného systému, ne o samotném boji proti neonacismu. Ten je samozřejmě legitimní. Tahle zvrácená ideologie nemá ve společnosti co dělat a je třeba jí vymýtit. Hlavní je ale vymýtit jí z myšlení lidí, k čemuž lze dojít jen vzděláváním, nikoliv slepou represí všeho odlišného. Na druhou stranu je pravda, že takováto akce může odradit od neonacistických aktivit spoustu lidí, kteří si to raději rozmyslí, což má okamžitý efekt na ulici. Taky je dobře, že se o neonacismu v souvislosti s tím masově mluví, že lidi vidí, co za svinstva se děje a kdo je páchá.

B. Jakákoliv represe, vůči komukoliv je pro mě nepřijatelná. Zde postupuje stát ruku v ruce s policií a médiemi stejně jako jsem popsal u aktivistů/tek v hnutí na osbození zvířat (stejně se postupuje i u anarchistů/tek). Z neonacistů/tek se rázem stali teroristé/teroristky. V médiích slyšíte o „teroristické” buňce white justice, jež měla v plánu odstřelit Fishera, pomalu odříznout od elektřiny celý svět, ale o reálném nebezpečí národního socialismu se nedočtete. Jejich myšlenky jsou stejné jako před 70ti lety, hnusné a zvrácené.  Pro stát jsou lepší lidé zmanipulováni zjednodušenýma nebo nepravdivýma informacema, než lidé, přemýšlející nad skutečnou podstatou věci. Odradit neonacisty od jejich konání má nezájem společnosti o tak zvrhlé téma. Nemyslím si jak H. že by takovéto akce, měli neonacisty nějak zastrašit, spíše je zažene níže do podzemí. A o neonacismu se sice více dočteme v médiích, ale informace jsou jako vždy velmi jednoduše podávané.

07:Nedá mi opäť nespomenuť tému squatting.Po tom,čo pod politickým nátlakom nacionalistická bezpečnostná služba násilne vypratala squat Milada,v Holandsku zaviedli zákon trestného stíhania squatterov,v tomto smere aspoň jeden pozitív,obsadenie opústeného domu v žiline.Vznik Squattu Palác Sofia,…váš pohľad na túto skutočnosť…?

B: Stejně jako u všeho ostatního o čem jsme psali, tak i squatting, jako alternativa dnešní bytové politiky, je pro autority a především pro developery a investory v oblasti stavebnictví nepohodlný. Dají se tedy očekávat podobná opatření. Je to sice smutné, ale vyklizení milady české hnutí potřebovalo. Nemyslím to teď jako samotný akt, ale jako pomyslný kopanec do prdele českého hnutí. Rozproudila se diskuze ohledně squattingu, rozjely se nové aktivity s tímto spojené (viz centrum v Truhlářské ulici). Nově rozjetý squat v žilině může být jen důsledek toho co se stalo v čechách. Ale nevím nemám okolo squattu v Žilině žádné informace. Každopádně vnímám squatting, pokud nezůstane zabředlý v subkulturní bažině, jako pozitivní věc. Zvláště v době, kdy nájemné je přemrštěně drahé a jediný způsob jak si pořídit vlastní bydlení je uvázat se k hypotéce.

P : Je nás v kapele 5 lidí a máme na věci spoustu názorů. Já osobně nejsem příznivcem squattingu, přestože se mi hnusí současné posvěcování (někdy doslova) soukromého vlastnictví a majetku. Mám k tomu trochu jiný postoj, i když myšlenka obývání neobydleného, užívání nevyužitého je samozřejmě v pořádku. Sám jsem dvakrát bydlel a stále bydlím v nevyužívaném objektu, kterých jsou všude desítky a stovky. Snad v každé vesnici najdeme několik takových budov. Když jsem si ale takový dům vyhlídl, bylo pro mě důležité vyhledat a seznámit se s majitelem, říct mu “kdo jsem a co tam budu dělat”. Doteď spolu se současným majitelem objektu dobře vycházíme.

H2: Myšlenka squattingu jako upozornění na nespravedlnost v bytové politice, jako místo pro bydlení s budováním jakýchsi alternativních způsobů soužití, popřípadě rozvinutí se do jakýchsi „aktivistických”center apod., je určitě pozitivní. Zatím se mi, alespoň u nás, nejeví jako efektivní způsob, jak oslovit širší škálu obyvatel.

B: Musíme si ale uvědomit, že ne vždy je možné se s majiteli domlouvat a co já vím, tak spousta kolektivů se snaží domluvit s majitelem nevyužívaného objektu. Často jsou majitelé developerské firmy, spekulující s nemovitostmi, které nemají nejmenší snahu komunikovat s kýmkoliv, kdo by chtěl objekt využívat a jen čekají, než objekt spadne. V těchto případech funguje squatting jako forma protestu, proti tomuto jednání. Proč by nemohli lidé využívat chátrající objekty a uvádět je do provozu schopného stavu.

08:Na dalšie téma by som nerád zabudol,tak sem s ním.Blíži sa 20.výročie pádu železnej opony.Myslíte,že máme v skutku čo oslavovať(týmto sa nechcem zastávať boľševického bezprávia pred rokom 89),ked máme pol miliona nezamestnaných,tisíce ľudí bez výplat,neúmerne rastúce životné náklady,klesajúca životná úroveň kvality života,otročenie v práci za minimálne mzdy,neustále vyhrážanie exekútorskými súdmi a úradmi,atd…?

H: Opět, nekritické přijímání ideologie, tentokrát ideologie, která je označována za demokratickou, jenže v současném socio-ekonomickém uspořádání se od ideálů demokracie na míle vzdaluje. Odstrašující případ čtyřiceti let státního kapitalismu je využíván jako nástroj k legitimizaci nedostatků systému současného. Upozorňuju, že nechci nijak zpochybňovat fakt, že minulý systém byl špatný, dával prostor pro uzurpaci moci elitou na úkor ostatních, pro nerovné postavení lidí, nicméně toto samo o sobě nelze používat jako argument k legitimizaci toho, že v současném systému dochází k vytváření a reprodukci nerovností na jiném základě. „Komunismus” je dnes využíván jako strašák, který říká, lidem „pokud nebudete poslušní, tak přijdu a sežeru vás” a odvádí pozornost od problémů, které přináší současné zřízení. Každá věc, která má co společného s minulým režimem, je apriorně považována za špatnou, přestože některé analýzy Marxe či Engelse jsou relevantní dodnes, například co se týče úlohy korporací při reprodukci globálních nerovností. Ale znovu upozorňuju, že jsem dalek toho, abych jakkoliv blahořečil minulý režim. Jsem z duše rád, že jsem nezažil například padesátá léta a éru velkých politických procesů. Jen se domnívám, že k historii i současnosti a k jejich vzájemnému vztahu s ohledem na plánování budoucnosti a legitimitu současného režimu je potřeba přistupovat kriticky.

09:Aký obhajuješ názor na najbohatšiu mimoštátnu mafianskú organizáciu-cirkev,ktorá svojím \”ovečkám\” vodu káže,pritom víno slope,…mám na mysli veškeré náboženstvá aj s ním spojené vojny,fanatizmus,šírenie pedofílnych pornografických videii v ich radách,obhajoba nacistického diktátu,…

H: Náboženství může být výborná a obohacující věc, pokud je osobní a zahrnuje určitou kritiku. Každý a každá z nás stavíme svoje názory a postoje na určitém hodnotovém systému, ať už je křesťanský, demokratický, anarchistický nebo jakýkoliv jiný. Tomu se nelze vyhnout. Vždycky budou nějaké věci, které nebudeš zpochybňovat. Pro mě to je třeba názor, že všichni lidé by si měli být rovni, pro někoho jiného to může být názor, že existuje Bůh. Problém nastává ve chvíli, kdy se snažíš bez diskuse svůj hodnotový systém vštípit jiným. A to je problém církví - nedokážou akceptovat jiný názor, popřípadě pozměnit svůj názor a svoje jednání v souladu se změnou situace. To, že jsou kněží a papaláši často povrchní, zkorumpovaní nebo zvrhlí pokrytci je zas věc jiná.

H2: ….. jasně, ale v tom můžou být představitelé církve stejní jako kdokoli, kdo přičichne k moci a penězům. Církevňáci se jen zaštiťují náboženstvím a spravedlivostí boha a spoléhají na pravověrnost svých „oveček”, které si z nějakého podivného důvodu myslí, že sračky se círvi a papalášům vyhýbají. Církev se musí jako každá jiná instituce otáčet podle pravidel trhu. Co se týče víry, já osobně mám problém s tím, když je někdo natolik zaslepený všemohoucností imaginárního boha, považuje stav, ve kterém se nachází jako „boží vůli” a sám tudíž není schopen ani oprávněn s tím něco dělat.

10:Už Vás viac nebudem otravovať a vyzvedať,ako na výsluchu :).Posledné slová patria Vám,tak môžete dodať čo máte na srdci,či môžete napísať niečo,čo myslíte,že tu nie je a malo by byť.Veľké dííík Ti patri za rozhovor a snad niekde,čo najskôr na akcii…

B, L, H, P, H, : Děkuji ti za poskytnutý prostor, myslím si, že je to pro nás (zvláště v začátcích kapely) důležitá věc. V první řadě hrajeme muziku, protože nás to baví,  ve druhé řadě se snažíme vyjádřit naše postoje, a proto jsou pro mě osobně ziny důležité. Jsem si ale vědom, že myšlenky o kterých mluvíme musí mít podstatně větší dosah, než je uzavírat za hranice subkultury. Aktivity v rámci HC/punku beru jako jednu z možných cest, spojení politiky se zábavou. Opravdové změny, ale musíme provádět v dennodenním životě, doma, v práci, mezi přáteli, na ulici, ne jenom zavřeni za zdmi hudebních klubů a squattů. Ještě jednou tedy díky, snad se zin vydaří.

This entry was posted on Středa, Leden 20th, 2010 at 10.11 and is filed under Rozhovory. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.