Proč jsem se rozhodl vnímat hardcore/punk v souvislostech
autor: vegan punk
Proč jsem se rozhodl vnímat hardcore/punk v souvislostech s anarchismem, hnutím za osvobození zvířat a země a proč mi připadne DIY etika tolik důležitá?
Seznámení s hc/punkem byl určitě jedním ze zlomových bodů v mém životě. Asi před sedmi lety jsem začal chodit na Rožnovského Vraha na koncerty a poslouchat různé hc/punkové kapely, jejich politické názory a vůbec celá diy kultura, která se s punkem pojila mi byla natolik sympatická, že jsem cítil potřebu se dále v této subkultuře vyvíjet a přemýšlet i v jiných rovinách než tehdy většina lidí kolem mě. Proto mám i teď, po těch letech strávených na koncertech potřebu spojovat muziku, která mě tak baví s myšlenkami, které mi přijdou důležité.
Pro mnohé se může zdát propagace myšlenky osvobození zvířat a lidí v hardcore / punkové subkultuře jako nějaké klišé. Mám pocit, že tato a podobná témata se z této subkultury vytrácí. Mnozí a mnohé by moli/y namítat že kulturou nic nezměním, ale mě změnila život a pevně věřím v to, že spoustu dalším lidem, a že se tak bude dít i nadále. Nemyslím si že pomocí hc/punku změníme svět, ale můžeme tak posunovat dál jednotlivé životy.
Nežijeme na planetě sami, ikdyž se nám to z pohledu relativně sociálně a ekonomicky zabezpečeného středoevropana/ky může tak zdát, Jako lidé se snažíme přizpůsobit si vše kolem nás ke svému prospěchu. Zvířata k jídlu či oděvu, chudší či sociálně slabší zavíráme do továren za své otroky a otrokyně, a přírodu huntujeme kde se dá, abychom vytěžili maximální zisky. Zisk a peníze jsou nám vnucovány jako středobod našeho světa, kdo je nemá má smůlu. Společnost nám nastavuje hodnoty všedních dnů, hodnoty, které nejsou pro nás vůbec důležité, hodnoty které odmítáme a snažíme se nabourat. Nechci žít pro práci která mně bere polovinu našeho času, nechci vydělávat na majitelé firem, kteří si z naší práce pořizují naprosté zhovadilosti a zbytečnosti. Nechci zotročovat lidi, kteří se narodili do chudšího světa a mají tu smůlu, že na nás musí makat, nechci ale ani využívat miliardy zvířat, které trpí a umírají pro náš prospěch. V době kdy veganským způsobem života není problém žít, ba dokonce kdy tento způsob života z části řeší spoustu ekologických či sociálních problémů.
Témata jako anarchismus, feminismus, osvobození zvířat či ekologie jsou většinovou společností bagatelizována a zesměšňována. Myšlenka rovnosti a svobody je totiž pro kapitalistický systém největším nebezpečím, proto jsou propagátoři a propagátorky těchto myšlenek nebo aktivisté a aktivistky nazýváni teroristy/kami.
Nemyslím si že propagace pouhé myšlenky VEGANSTVÍ zvířatům velice pomůže. Stejně důležité mi připadne nespolupracovat s vládními organizacemi či samotnou vládou, ale také vystupovat proti systému ve kterém žijeme. K tomuto závěru jsem došel z mnoha úhlů pohledu, ale ten poslední impuls mi dala situace okolo zatčených aktivistů a aktivistek, naposledy třeba v Británii v souvislosti s aktivitami SHAC nebo poslední dění Rakousku. Právě v Rakousku se situace v oblasti ochrany zvířat vyvíjela velice slibně, legislativní zákaz chovu kožešinových zvířat, tzv. broilerových králíků, zlepšení situace tzv. nosných slepic a další. V Rakousku (ale třeba i ve Velké Británii, kde je represe proti aktivistům a aktivistkám asi nejsilnější) nastala situace, kdy organizace a aktivisté/ky chtěly víc, ale už to bylo mocné podnikatelské loby a státu nepříjemné. “Žijeme ve svobodné zemi, takže si dělejte co chcete, ale jen do chvíle, jen pokud neohrožujete něčí finanční zájmy.” a tak stát přstoupil k radikálnímu řešení. Pozatýkání několika lidí, a to i těch kteří po delší dobu pracovali na „legislativní” úrovni. Zde jsou překážky, přes které se nedostaneme, jako jednotlivci stojíme proti po zuby ozbrojené mašinérii a proto je třeba mluvit nejen o osvobození zvířat, ale také o osvobození lidí a zrušení systému, který nás všechny pozemšťany utlačuje a zneužívá.
V této souvislosti mi přijde důležité propagovat DIY etiku a na základě ní pracovat. Můžeme sice pomoci masmédií oslovit více lidí, ale jak se říká každá sranda něco stojí. Zde se jedná o ztrátu možnosti vyjádřit čistě svůj názor. Chceme-li pracovat na těchto rovinách musíme přistoupit na jejich hru. Hra která má pravidla postavené na senzaci a nezveřejňování celých informací, dokonce překrucování. Sám jsem byl několikrát svědkem, kdy novináři/novinářky totálně překroutili/y situaci o které psali/y. Jako konkrétní případ, bych mohl uvést, dokolečka neonacisty uváděnou informaci ohledně benefičního koncertu na realita.tv , který proběhl vloni v Děčíně. Redaktorce deníku SEVEROČESKÝ DENÍK , jsem na třetí pokus podlehl, a poskytl ji pár informací ohledně onoho koncertu a konceptu realita.tv. Na závěr našeho rozhovoru jsem ji požádal, zdali by do deníku nezveřejňovala fotky pořízené z akce, nebo uveřejnila alespoň ty, kde nejsou vidět obličeje, a to z důvodu bezpečnosti před možného napadení ze stran neonacistů. Na závěr akce, se strhla hádka s opilým majitelem klubu, kterému tato reportérka tvrdila, že akce je benefiční na antifa (i kdyby tak co, realita.tv vnímá problém neonacismu stejně jako problém zotročování zvířat) a nechtěl nám z vybraných peněz ze vstupného dát ani peníze na zaplacení kapel. Nakonec se v novinách a na internetu objevil vulgární článek o tom jak aktivisté a aktivistky realita.tv okradli dobročinného majitele klubu, který chtěl pomoct zvířatům a ukradené peníze věnovali „tak zločinecké organizaci jako je antifa”. Po této a další zkušenosti (také v souvislosti s realita.tv) nemám sebemenší potřebu spolupracovat s médii, či pracovat na nějaké mediálně výdělečné úrovni. Proto je pro mě důležitá etika DO IT YOURSELF (DO IT TOGETHER) , protože jedině sami/y dokážeme vyjádřit své názory tak, jak bychom je chtěli/y mít prezentované.
Na závěr bych chtěl ještě jednou vypíchnout, pro mě důležitou větu :
KULTUROU JAKO JA HARDCORE/PUNK NEDOKÁŽEME ZMĚNIT SVĚT, DOKÁŽEME ALE MĚNIT JEDNOTLIVÉ ŽIVOTY, TAK JAK ZMĚNILA ŽIVOT MNĚ